click below
click below
Normal Size Small Size show me how
Čeština
Lexikologie
| Question | Answer |
|---|---|
| Co je to lexikologie | Nauka o slovní zásobě |
| Slovní zásoba | Souhrn slov určitého jazyka (spisovného i nespisovného), je zachycena ve slovnících (lexikonech) |
| slovo | Základní jednotka slovní zásoby |
| Jednoslovná pojmenování | Např.: tygr, kočka, dům |
| Víceslovná pojmenování - sousloví | Ustálená spojení slov, např: kyselina sírová, střední škola, kočka domácí |
| Víceslovná pojmenování - frazeologická spojení (frazémy) | Ustálená obrazná spojení, např: chytrý jako liška |
| Jednovýznamová slova | Mají jen jeden význam Odborné názvy - skalpel Zvukomalebná citoslovce - mňau, haf Vlastní jména - Kroměříž, Brno |
| Vícevýznamová slova | Přenášení významu |
| Vícevýznamová slova - metafora | Na zakladě vnější podobnosti - oko, list, koruna |
| Vícevýznamová slova - metonymie | Na základě vnitřní podobnosti - Plzeň, Šumava, Volt |
| homonyma | Nemají žádnou spojitost - rys, kolej |
| Slova nadřazená | pták |
| Slova podřazená | sýkora |
| Slova souřadná | Sokol, vrabec |
| synonyma | Stejný či podobný význam |
| Synonyma úplná | Veterinář - zvěrolékař, domácí a přejaté slovo |
| Synonyma částečná | Významy se nekryjí úplně Intenzitou - horko, teplo Přesností významu - rudý, červený Citovým zabarvením - spát, hajat Národního jazyka - stále, furt Stylovým zabarvením - měsíc, luna |
| antonyma | Protikladná slova - ledový, horký |
| Jak se slovní zásoba vyvíjí | Dříve se mluvilo jinak než dnes, nespisovná slova se stávají spisovná (koukat) |
| Aktivní slovní zásoba | Slova, která používáme |
| Pasivní slovní zásoba | Slova, kterým rozumíme, ale nepoužíváme |
| Jádro slovní zásoby | Stará slova, která známe všichni (bratr) |
| Stylově neutrální | V centru slovní zásoby, zná je většina mluvčích |
| Stylově zabarvené (příznakové) | Používají se málo, použití omezeno |
| synekdocha | Druh metonymie, část za celek, celek za část (Policie! Otevřete!) |
| Způsoby obohacování slovní zásoby | Změnou významu slov (jádro - atomu) Tvoření nových slov (odvozováním - přelet; skládáním - ropovod; zkratky - ODS) Spojováním slov v sousloví (základní umělecká škola) Přejímání slov z cizích jazyků (laser) |
| Slova spisovná běžná | Žena, dům, veselý |
| Slova spisovná hovorová | V mluvené řeči, kilo, fit, koukat, pololetky |
| Slova spisovná knžní | V slavnostní řeči, hvozd, odvětvit, udatný, počin |
| Slova spisovná odborná | Přísudek, daňové přiznání |
| Slova spisovná básnická | Luna, vesna, oř, luzný, rek |
| Slova nespisovná z obecné češtiny | V soukromém projevu, bez krajového omezení (fajn, machr) |
| Slova nespisovná nářeční (dialektismy) | Omezená místně (zemáky) |
| Slova nespisovná profesionální | Mluva příslušníků určitého povolání, oboru (nádražák, koňák) |
| Slova nespisovná slangová | Mluva členů zájmových zájmových skupin nebo vrstev (koule) |
| Slova nespisovná argotická | Mluva deklasovaných živlů (zlodějů) (káča) |
| Slova historická - historismy | Pojemnování zaniklé, neexistující skutečnosti (leno) |
| Slova zastaralá - archaismy | V součas. Době se neužívají, nahrazena jinými slovy používají se v literatuře k navození novodobé atmosféry |
| Slova nová - neologismy | Nově utvořená nebo přejatá (mikroprocesor) |
| Slova lichotivá | Kladný citový vztah |
| Slova handlivá | Záporný citový vztah |