Help
Options
Didn't know it?
click below
click below
Knew it?
click below
click below
Don't Know
Remaining cards (0)
Know
retry
shuffle
restart
0:00
Embed Code - If you would like this activity on your web page, copy the script below and paste it into your web page.
Normal Size Small Size show me how
Normal Size Small Size show me how
Čeští panovníci
| Panovník | Období + info |
|---|---|
| Sámo | (623 - 659) Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše |
| Mojmír I. | (830 - 846) První historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců |
| Rostislav | (846 - 870) Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. |
| Svatopluk I. | (870 - 894) Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). |
| Bořivoj I. | (872? - 883?) Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivita, jeho původ nelze spolehlivě prokázat. První historicky doložený Přemyslovec. |
| svatý Václav | (921 - 935) Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země, v některých seznamech bývá uveden jako kníže Václav I.. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. |
| Boleslav I. | (935 - 972) Syn Vratislava I., bratr svatého Václava. Boleslav I. je někdy považován za zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze - severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko, Červené hrady (Halič) - a centralizace. |
| Boleslav II. | (972 - 999) Syn Boleslava I.. Rozšířil území zděděná po otci, ale nedokázal zabránit jejich ztrátě ve prospěch Polska. Vyvražděni Slavníkovci (995), čímž dokončeno sjednocení Čech. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. |
| Přemysl Otakar I. | (1198 - 1230) Podruhé na trůně, korunován 1203. POstupně si nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný titul pro české krále zaručila Zlatá bula sicilská 1212. |
| Václav I. | (1230 - 1253) Syn Přemysla I., čtvrtý český král. Korunován roku 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. |
| Václav III. | (1305 - 1306) Syn Václava II., sedmý český král. V letech 1301 - 1304 uherským králem jako Ladislav V.. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl však zavražděn. Skončilo tak více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách. |
| Jan Lucemburský | (1310 - 1346) Syn Jindřicha VII.. Protnuly se v něm tři nástupnické principy: Uznala ho česká šlechta. Císař mu udělil Čechy v léno. Oženil se s Eliškou Přemyslovnou. |
| Karel IV. (Karel I.) | (1346 - 1378) Syn Jana Lucemburského. Římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický a kulturní rozkvět českých zemí. |
| Václav IV. | (1378 - 1419) Syn Karla IV. a také římský král. Českým králem korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a proto byl jeho dědicem bratr Zikmund. |
| Ladislav Pohrobek | (1453 - 1457) Syn Albrechta II., narozen až po jeho smrti (= pohrobek). Uherský král. V Čechách sídlil v letech 1453 - 1454 a potom už jen dva měsíce před svou smrtí. |
| Jiří z Poděbrad | (1458 - 1471) Zemský správce z doby Ladislava Pohrobka, po jehož smrti se stal králem. Ačkoliv měl potomky, korunu odkázal Jgelloncům. |
| Matyáš Korvín | (1469 - 1490) Protikrál. Vládce Uher. Vojensky usiloval i o český trůn. V průběhu konference se nechal českou šlechtou zvolit za krále, ačkoliv Jiřímu, který byl jeho tchánem, jen krátce před tím slíbil přátelství. |
| Vladislav Jagellonský | (1471 - 1516) Syn Kazimíra IV.. Zvolen českým králem byl podle přání Jiřího z Poděbrad. Musel ale až do roku 1478 bojovat s Matyášem Korvínem - vládu v zemích Koruny si nakonec rozdělili. Od roku 1490 také král uherský. |
| Ludvík Jagellonský | (1516 - 1526) Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již od roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu. |
| Rudolf II. | (1576 - 1611) Syn Maxmiliána II.. Římskoněmecký císař a uherský král. Jako jediný Habsburk si za sídelní město zvolil Prahu. |
| Ferdinand II. | (1619) Matyášův bratranec. Matyáš neměl potomky, a tak byl Ferdinand roku 1617 korunován českým králem. |
| Ferdinand II. | (1621 - 1637) Potlačil stavovské povstání. |
| Karel VI. | (1711 - 1740) Syn Leopolda I.. Římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii. |
| Marie Terezie | (1740 - 1780) Dcera Karla VI.. Jediná vládnoucí česká královna. Královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfířtem bavorským). Na českou královnu se nechala korunovat roku 1743. |
| Josef II. | (1780 - 1790) Syn Marie Terezie. Římský císař, uherský král, reformátor. |
| Leopold II. | (1790 - 1792) Syn Marie Terezie. Římský císař a uherský král. Nechal se korunovat na českého krále. |
| Ferdinand I. Dobrotivý (Ferdinand V.) | (1835 - 1848) Syn Františka I.. Rakouský císař, uherský král. 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I. - poslední korunovaný český král. |
| Karel I. | (1916 - 1918) Rakousko-uherský císař jako Karel I., král český jako Karel III. (králem českým se korunovat nedal), král uherský jako Karel IV.. Rakousko-uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. |
| Tomáš Garrigue Masaryk | (1918 - 1935) První prezident Československa, o jehož vznik se zasloužil, do funkce byl zvolen celkem čtyřikrát. |
| Edvard Beneš | (1935 - 1948) - (1935-1938) - (1939-1945 v exilu, vládl Emil Hácha) - (1945-1948). Po Mnichovské dohodě abdikoval, v době války vedl exilovou vládu. |
| Emil Hácha | (1938 - 1945) Prezidentem druhé republiky 1938-1939 a státní prezident Protektorátu Čechy a Morava 1939-1945. |
| Klement Gottwald | (1948 - 1953) Poválečný premiér. Po komunistickém převratu v únoru 1948 se stal prezidentem. |
| Antonín Zápotocký | (1953 - 1957) Druhý komunistický prezident. Rezignoval na počáteční reformní snahy. |
| Antonín Novotný | (1957 - 1968) V době jeho vlády došlo k jakémusi uvolnění a k částečné rehabilitaci některých nespravedlivě odsouzených v 50. letech. |
| Ludvík Svoboda | (1968 - 1975) Po srpnové invazi odmítl kolaborantskou vládu, poté byl ale jedním z hlavních normalizátorů. |
| Gustáv Husák | (1975 - 1989) Na moskevských jednáních v srpnu roku 1968 Husák změnil kurs. V roce 1969 se dostal do čela KSČ |
| Václav Havel | (1989 - 1992, 1993 - 2003) Disident, mluvčí Charty 77 a jedna z vůdčích osobností Sametové revoluce. |
| Václav Klaus | (2003 - 2013) Federální ministr financí, premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. |
| Miloš Zeman | (2013 - )Premiér a předseda Poslanecké sněmovny z 90. let. Historicky první přímo zvolený prezident. |
Created by:
Eliška 1
Popular History sets