Help
Options
Didn't know it?
click below
click below
Knew it?
click below
click below
Don't Know
Remaining cards (0)
Know
retry
shuffle
restart
0:00
Embed Code - If you would like this activity on your web page, copy the script below and paste it into your web page.
Normal Size Small Size show me how
Normal Size Small Size show me how
Chemie
Složení a struktura atomu
| Question | Answer |
|---|---|
| atomos | nedělitelný (demokritos, Řecko, Starověk) |
| atom | základní stavební částice látek, i přes malé rozměry má složitou vnitřní strukturu |
| thomsonův model (J.J.Thomson) | koncem 19.stol objevil elektron (vyvrátil teorii o nedělitelnosti atomů), tzv pudinkový model atomu - atom je kladně nabitá koule, v níž se volně nacházejí elektrony |
| Ernest Rutherford | studoval rozptyl částic při průchodu tenkou Au folií, podle thomsonova modelu se měly všechny odrazit. Většina částic prošla a jen malý počet se odrazil -> objev atomového jádra |
| planetární model atomu | elektrony v atomovém obalu obíhají jádro, podobně jako planety Slunce, elektrony by při obíhání vyzařovali elmg. záření, ztrácely by E, postupně by se přibližovaly k jádru až by s ním splynuly a atom by zanikl |
| kvantově-mechanický model lidi | Niels Bohr, Albert Einstein, Luis de Broglie, Erwin Schrödinger, Werner Heisenberg |
| kvantově-mechanický model co je to kvantum | kvantum je nedělitelný "balíček" E nebo hmoty |
| kvantově-mechanický model | vychází z kvantové fyziky, elektronům (i p+, n0 a fotonům) přisuzuje vlnový i částicový charakter, nelze určit přesné místo výskytu elektronů, jen jeho pravděpodobnost, grafickým vyjádřením nejpravděpodobnější místa výskytu e- je orbital |
| elementární částice proton | Rutherford dokázal, že nositelem kladného náboje v jádře je proton p+ |
| elementární částice neurony | součástí jádra jsou také elektroneutrální částice neurony n0 |
| elementární částice nukleony | protony a neurony se souhrnně nazývají nukleony, jsou složeny z kvarků, mají vnitřní strukturu, mají mají srovnatelnou hmotnost |
| elementární částice elektrony | v obalu atomu se nacházejí elektrony e-, ketré nesou záporný náboj, elektron je skutečně elementární, nedělitelná částice, 1840x lehčí než proton |
| elementární částice atom | atom jako celek je elektroneutrální (stejný počet protonů a elektronů, pokud převažují e- = anion, pokud převažují p+ = kation) |
| složení atomového jádra | jádro jako kulíčka o poloměru 1cm ---- atom koule r=1000m krychle o hraně 1cm z jaderné hmoty by měla hmotnost 100mil. tun |
| protonové číslo (někdy jako atomové) | značka: Z udává počet protonů v jádře, je rovno počtu elektronů v obalu, udává pořadí prvků v PSP |
| neutronové číslo (někdy také jako hmotnostní) | značka: N počet neutronů |
| nukleonové číslo | značka: A počet nukleonů, tj. součet protonů a neutronů, A=Z+N |
| nuklidy | látky složené z atomů se stejným protonovým i nukleonovým číslem, tj. se stejným počtem protonů i neuronů v jádře |
| izotopy | jsou nuklidy, které se liší počtem neutronů prvky se v přírodě vyskytují jako směs izotopů, ale jeden z nich převládá izotopy jednoho prvku mají stejné chem. vlastnosti, ale liší se fyzikálními např. hmotnost |
| izotopy vodíku (3) | lehký vodík, těžký vodík, super těžký vodík |
| lehký vodík | = H, protium v jádře 1p+, 0n⁰, v obalu 1e- 99,98% |
| Těžký vodík | = D, deuterium 1p+, 1n⁰, 1e- D2O - těžká voda, jaderný průmysl, stopovač biochem. Reakcí 0,015% |
| Super těžký vodík | = T, tritium 1p+, 2n⁰, 1e- Nestabilní, radioaktivní, složka náplně termonukleární bomby 0,005% Poločas rozpadu = 12,3 let |
| radioaktivita | Je schopnost nestabilních atomových jader rozpadat se na jádra lehčích prvků a přitom uvolňovat E v podobě záření Stabilita závisí na počtu p+ a n⁰ v jádře Přirozená radioaktivita - samovolný rozpad radionuklidů |
| Radioaktivita objevitelé | Objevil 1896 Henri Bocquerel u solí uranu Obasnili Pierre Curie a Marie Curie-Sklodowska |
| Záření α | Je proud rychle letících jader helia ⁴2He (α-částice) Má malý dosah, α-částice jsou težké a málo pronikavé, odstíní je i list papíru |
| Rozpad α | Vzniklý atom má nuleonové číslo o 4 menší a protonové o 2 menší než původní atom |
| Záření β | Dělí se na záření β+ a β- Asi 100x pronikavější než α-záření, lze odstínit sklem |
| Rozpad β- | Je to proud elektronů -1e, které se uvolňují v jádře při přeměně neutronu na proton. Nově vzniklé jádro má o 1n⁰ více |
| Rozpad β+ | Je otevřeno kladně nabitými pozitrony (e+), které vznikají z protonů, ketré při přeměně na neutrony ztratí náboj Jádro vzniklé rozpadem β+ má o 1p+ méně a o 1n⁰ více |
| Záření γ | Je to elmg vlnění s krátkou vlnovou délkou a vysokou E Nejpronikavější jaderné záření Lze jej odstínit olovem |
| Neutronové záření | V přírodě se nevyskytuje, lze jej vyvolat uměle v jaderných reaktorech, proud rychle letících n⁰, ochrana - silná vrstva betonu |
| Poločas rozpadu T1/2 | Je doba, za kterou se rozpadne polovina jader radionuklidu ve vzorku Je nezávislí na množství látky a je pro daný nuklid konstantní (nedá se urychlit) |
| Radiokarbonová metoda datování | Určování stáří archeologických nálezů, uhlík se vyskytuje v několika izotopech, poměr nuklidů v atmosféře je konstantní ---> živé organismy přijímají C potravou, dýcháním a proto mají ve svém těle poměr nuklidů stejný |
| Radiokarbonová metoda datování když organismus odumře | Pokud organismus odumře, přísun C se zastaví, ¹⁴6C se rozpadá a poměr mezi stabilními a radioaktivními nuklidy se mění |
Created by:
MorioAsuritan
Popular Chemistry sets