Help
Options
Didn't know it?
click below
click below
Knew it?
click below
click below
Don't Know
Remaining cards (0)
Know
retry
shuffle
restart
0:00
Embed Code - If you would like this activity on your web page, copy the script below and paste it into your web page.
Normal Size Small Size show me how
Normal Size Small Size show me how
Makro II
| Question | Answer |
|---|---|
| Hrubý domácí produkt výdajovou metodou získáme tak, že sečteme: | spotřební výdaje domácností, hrubé soukromé investice, vládní nákupy statků a služeb, čistý export |
| Reálný hrubý domácí produkt získáme | jako podíl nominálního hrubého domácího produktu a deflátoru |
| Mezera produktu vyjadřuje | rozdíl mezi skutečným hrubým domácím produktem a potenciálním produktem |
| Deflace znamená | pokles cenové hladiny |
| Nezaměstnaná osoba musí splňovat tyto podmínky | není zaměstnaná ani sebezaměstnaná, aktivně hledá práci, je schopná do určité doby nastoupit do zaměstnání (zpravidla do 14 dnů) |
| Dlouhodobá nezaměstnanost je v případě, že nezaměstnaný je | nezaměstnaným déle jak jeden rok |
| Běžný účet platební bilance | bilance zboží, bilance služeb, prvotní důchody, sekundární důchody |
| Výrobní metodou získáme hrubý domácí produkt jako součet: | hrubé přidané hodnoty a daní z produktů zmenšených o dotace na produkty |
| Hrubý domácí produkt získáme důchodovou metodou jako součet | náhrad zaměstnanců, hrubého provozního přebytku, smíšeného důchodu a daní z výroby a dovozu zmenšených o dotace na produkty |
| Hrubý národní důchod získáme z hrubého domácího produktu, pokud | k hrubému domácímu produktu přičteme saldo prvotních důchodů |
| Desinflace znamená | pokles míry inflace |
| Obecná míra nezaměstnanosti se vypočte jako | procentní podíl nezaměstnaných z pracovní síly |
| Podíl nezaměstnaných osob se vypočte jako | procentní podíl nezaměstnaných z celkového počtu obyvatelstva stejné věkové skupiny |
| Finanční účet platební bilance | přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice a rezervní aktiva |
| Měnověpolitická inflace je | míra inflace očištěná o prvotní dopady nepřímých daní |
| Uvažujme keynesovu spotřební funkci v krátkém období. Průměrný sklon ke spotřebě s růstem disponibilního důchodu: | klesá |
| Uvažujme-li keynesovu spotřební funkci v krátkém období, platí | spotřeba závisí pozitivně na disponibilním důchodu |
| Mezní sklon ke spotřebě udává | jak se změní spotřeba, pokud se změní disponibilní důchod o jednotku |
| Uvažujme grafické znázornění keynesovy spotřeby v krátkém období (na horizontální ose nanášíme disponibilní důchod, na vertikální ose nanášíme spotřebu). Platí následující tvrzení: | když spotřební přímka protne přímku pod úhlem 45°, spotřeba svou výší odpovídá výši disponibilního důchodu |
| Uvažujme keynesovu úsporovou funkci v krátkém období. | úspory pozitivně závisí na disponibilním důchodu |
| Uvažujme keynesovu úsporovou funkci spotřeby v krátkém období. Průměrný sklon k úsporám s růstem disponibilního důchodu | roste |
| Uvažujme teorii permanentního důchodu. Platí: | spotřeba závisí na permanentním disponibilním důchodu |
| Uvažujme teorii permanentního důchodu. Pokud dojde k růstu běžného disponibilního důchodu, průměrný sklon ke spotřebě v krátkém období: | klesne |
| Uvažujme keynesovu spotřební funkci v krátkém období. Pokud bychom chtěli tuto spotřební funkci doplnit o vliv růstu úrokové míry ,platí při grafickém zachycení následující tvrzení: | spotřební přímka se posune rovnoběžně dolů |
| Z keynesovské poptávky po penězích plyne negativní závislost poptávaného množství peněz na | úrokové míře |
| Ze spekulačního motivu poptávky po penězích plyne, že | při nízké úrokové míře investoři očekávají kapitálové ztráty z držby dluhopisů, a proto je poptávka po dluhopisech relativně nízká |
| Citlivost poptávky po penězích na změny úrokové míry je ve Friedmanově modelu relativně nízká, protože | vedle dluhopisů domácnosti mohou své bohatství v čase přenášet také prostřednictvím akcií, fyzického či lidského kapitálu |
| Z pohledu keynesovské poptávky po penězích růst běžného disponibilního důchodu domácností povede k | růstu opatrnostní poptávky |
| Z pohledu kvantitativní teorie peněz bude z ní za jistých předpokladů plynoucí závěr o neutralitě peněz porušen tehdy, pokud | důchodová rychlost peněz bude v čase proměnlivá |
| Cambridgeská verze kvantitativní teorie peněz vychází z toho, že peníze jsou poptávány proto, že | slouží pro realizaci transakcí |
| Citlivost poptávky po penězích na změny důchodu je v keynesovské poptávce po penězích | kladná hodnota |
| Pokles míry povinných minimálních rezerv se v modelu jednoduchého depozitního multiplikátoru projeví | růstem úvěrů poskytnutých komerčními bankami |
| Pokles podílu oběživa na běžných depozitech v modelu rozvinutého peněžního multiplikátoru povede k | růstu objemu vkladů poskytnutých komerčními bankami |
| Růst podílu termínovaných vkladů na běžných vkladech v modelu rozvinutého depozitního multiplikátoru povede k | růstu peněžní zásoby |
| Nabídka peněz v modelu rozvinutého peněžního multiplikátoru může být pozitivně závislá na úrokové míře z důvodu, že | nižší úroková míra zvyšuje objem dobrovolných rezerv |
| Pokles nabídky peněz na trhu peněz povede k růstu rovnovážné úrokové míry a mimo jiné způsobí | pokles spekulační poptávky po penězích |
| Růst poptávky po penězích na trhu peněz povede k růstu rovnovážné úrokové míry a mimo jiné k | vyšší důchodové rychlosti peněz |
| Pokles poptávky po penězích na trhu peněz způsobí | růst spekulační poptávky po penězích |
| Produční mezera (mezera produktu) vyjadřuje: | rozdíl mezi skutečným hrubým domácím produktem a potencionálním produktem |
| Hrubý domácí důchod získáme z hrubého domácího produktu, pokud: | k hrubému domácímu produktu přičteme saldo prvotních důchodů |
| Růst míry povinných minimálních rezerv se v modelu jednoduchého depozitního multiplikátoru projeví: | poklesem peněžní zásoby |
| Citlivost poptávky po penězích na změny úrokové míry je v keynesovské poptávce po penězích: | záporná hodnota |
| Základní makroekonomická identita vyjadřuje rovnost: | celkových úspor a celkových investic |
| Snížení úrokové míry (za jinak stejných podmínek) způsobí, že spotřeba: | vzroste |
| Úspory vlády se vypočítají jako: | rozdíl mezi vládními příjmy a vládními výdaji |
| Disponibilní důchod se vypočítá jako součet: | spotřeba domácností a úspory domácností |
| Snížení důchodu (za jinak stejných podmínek) způsobí, že poptávka po penězích: | klesne |
| Zvýšení míry zdanění (za jinak stejných podmínek) způsobí, že hrubé investice: | klesnou |
| Základní předpoklady modelu produkt-výdaje | existence záporné mezery produktu, fixní cenové hladiny, fixní nominální mzdy |
| Rovnovážný produkt v modelu produkt-výdaje je produkt, kdy: | plánované výdaje se rovnají skutečně vytvořenému produktu |
| Rovnovážný produkt v modelu produkt-výdaje lze definovat jako: | produkt, při kterém jsou neplánované investice nulové |
| Při srovnání dvou-, tří- a čtyřsektorové ekonomiky v modelu produkt-výdaje z hlediska velikosti výdajových multiplikátorů platí: | nejvyššího hodnotu má multiplikátor čtyřsektorové ekonomiky |
| Klesnou-li ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje plánované investice: | křivka plánovaných výdajů se posune rovnoběžně dolů |
| Vzroste-li ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje důchodová sazba daně: | křivka plánovaných výdajů bude plošší |
| Klesne-li ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje mezní sklon k importu: | rovnovážný produkt se zvýší |
| Zvýší-li se ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje vládní nákupy: | rovnovážný produkt se zvýší |
| Sníží-li se ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje autonomní import: | rovnovážný produkt se zvýší |
| Zvýší-li se ve čtyřsektorové ekonomice v modelu produkt-výdaje autonomní export, rovnovážný produkt se | zvýší |
| Čisté daně jsou: | daně zmenšené o transfery |
| Základní makroekonomická identita vyjadřuje: | rovnost investic a úspor |
| Mezi úniky v rámci základní makroekonomické identity patří: | daně |
| Mezi vstřiky v rámci základní makroekonomické identity patří: | vládní nákupy |
| Mezní sklon k importu udává: | jak se změní import, pokud se produkt změní o jednotku |
| Z keynesovské poptávky po penězích plyne negativní závislost poptávaného množství peněz na | úrokové míře |
| Ze spekulačního motivu poptávky po penězích plyne, že | při nízké úrokové míře investoři očekávají kapitálové ztráty z držby dluhopisů, a proto je poptávka po dluhopisech relativně nízká |
| Citlivost poptávky po penězích na změny úrokové míry je ve Friedmanově modelu relativně nízká, protože | vedle dluhopisů domácnosti mohou své bohatství v čase přenášet také prostřednictvím akcií, fyzického či lidského kapitálu |
| Z pohledu keynesovské poptávky po penězích růst běžného disponibilního důchodu domácností povede k | růstu opatrnostní poptávky |
| Z pohledu kvantitativní teorie peněz bude z ní za jistých předpokladů plynoucí závěr o neutralitě peněz porušen tehdy, pokud | důchodová rychlost peněz bude v čase proměnlivá |
| Cambridgeská verze kvantitativní teorie peněz vychází z toho, že peníze jsou poptávány proto, že | slouží pro realizaci transakcí |
| Citlivost poptávky po penězích na změny důchodu je v keynesovské poptávce po penězích | kladná hodnota |
| Pokles míry povinných minimálních rezerv se v modelu jednoduchého depozitního multiplikátoru projeví | růstem peněžní zásoby |
| Růst rezerv komerčních bank, které drží u centrální banky, se v modelu jednoduchého depozitního multiplikátoru projeví | růstem úvěrů poskytnutých komerčními bankami |
| Pokles podílu oběživa na běžných depozitech v modelu rozvinutého peněžního multiplikátoru povede k | růstu objemu vkladů poskytnutých komerčními bankami |
| Růst podílu termínovaných vkladů na běžných vkladech v modelu rozvinutého depozitního multiplikátoru povede k | růstu peněžní zásoby |
| Nabídka peněz v modelu rozvinutého peněžního multiplikátoru může být pozitivně závislá na úrokové míře z důvodu, že | nižší úroková míra zvyšuje objem dobrovolných rezerv |
| Pokles nabídky peněz na trhu peněz povede k růstu rovnovážné úrokové míry a mimo jiné způsobí | pokles spekulační poptávky po penězích |
| Růst poptávky po penězích na trhu peněz povede k růstu rovnovážné úrokové míry a mimo jiné k | vyšší důchodové rychlosti peněz |
| Pokles poptávky po penězích na trhu peněz způsobí | růst spekulační poptávky po penězích |
| Z podmínky relativní verze parity kupní síly plyne, že | růst zahraniční míry očekávané inflace povede k růstu očekávané míry apreciace domácí měny, pokud se již před tím očekávala apreciace domácí měny |
| Z podmínky relativní verze parity kupní síly plyne, že | kladný inflační diferenciál predikuje očekávanou depreciaci domácí měny |
| Přibližování nižší cenové hladiny vyšší zahraniční cenové hladině může probíhat prostřednictvím | apreciace nominálního kursu domácí měny |
| Pokud je reálný měnový kurs domácí měny nižší než jedna, znamená to, že | zahraniční cenová hladina je nižší než domácí cenová hladina |
| Kladný úrokový diferenciál predikuje | očekávanou apreciaci zahraniční měny |
| Důsledkem mezinárodního Fisherova efektu je, že | domácí a zahraniční reálné úrokové míry jsou shodné |
| Kotace 23 CZK/USD je | přímou kotací |
| Režim měnového kursu, kdy centrální banka udržuje paritu domácí měny vůči zahraniční měně, kterou pouze ve výjimečných situacích upravuje, nazýváme | crawling peg |
| Při současné platnosti nekryté a kryté parity úrokových měr platí, že | forwardový kurs se rovná očekávanému spotovému kursu |
| Pokles zahraniční úrokové míry dle podmínky nekryté parity úrokových měr povede k | apreciaci spotového kursu domácí měny |
| Pokles domácí úrokové míry dle podmínky kryté parity úrokových měr povede k | apreciaci spotového kursu zahraniční měny |
| Růst domácí úrokové míry při původně očekávané apreciaci domácí měny dle podmínky nekryté parity úrokových měr povede k | depreciaci spotového kursu zahraniční měny a nižší očekávané apreciaci domácí měny či očekávané apreciaci zahraniční měny |
| Růst zahraniční úrokové míry při původně očekávané depreciaci domácí měny dle podmínky nekryté parity úrokových měr povede k | depreciaci spotového kursu domácí měny a možné očekávané apreciaci domácí měny |
| Pokud je cena statku v zahraničí po přepočtu na domácí měnu nižší než cena statku v domácí ekonomice lze dle zákona jediné ceny očekávat | dovoz daného statku ze zahraničí a růst jeho ceny v zahraniční ekonomice |
| Důvodem pro neplatnost podmínky parity kupní síly může být | existence neobchodovatelných statků |
| Růst poptávky po zahraniční měně na devizovém trhu může být vyvolán | poklesem domácí úrokové míry |
| Přestřelení měnového kursu v krátkém období plyne z toho, že | změna inflačních očekávání působí na změnu spotového měnového kursu stejným směrem jako změna úrokové míry. |
| Přestřelení měnového kursu je tlumeno | růstem poptávky po penězích |
Created by:
FredIsHere
Popular Economics sets