Help
Options
Didn't know it?
click below
click below
Knew it?
click below
click below
Don't Know
Remaining cards (0)
Know
retry
shuffle
restart
0:00
Embed Code - If you would like this activity on your web page, copy the script below and paste it into your web page.
Normal Size Small Size show me how
Normal Size Small Size show me how
MIKROEKONOMIE
| Question | Answer |
|---|---|
| Ekonomie | Věda, která studuje způsob, jakým lidé používají vzácné, omezené zdroje k výrobě užitečných statků a služeb a jak si tyto statky rozdělují a vzájemně směňují |
| Cíl ekonomie | Hospodářský růst |
| Metody v ekonomii | Pozorování, srovnání, abstrakce, analýza, syntéza, indukce, dedukce, modelování, experiment |
| Potřeby | Lidskou potřebu chápeme jako nedostatek něčeho, který si člověk uvědomuje nebo alespoň pociťuje a který jej podněcuje k činnostem, s jejichž pomocí je možné tento nedostatek odstranit |
| Výroba | Proces přeměny předmětu a sil přírody ve výrobky a služby potřebné pro jednotlivce a společnost |
| Vstupy (inputy) | Předpoklady výroby (vklady výrobních faktorů) |
| Výstupy (outputy) | Výsledek výroby (výrobky a služby) |
| Druhy výrobních faktorů | Práce Kapitál Přírodní zdroje (půda) |
| Práce | Vědomá a účelná lidská činnost, jejíž nositeli jsou lidé se svými schopnostmi a talenty. |
| Množství práce | Dáno počtem osob schopných a ochotných pracovat |
| Kvalita práce | Určována kvalifikací lidí a strukturou této kvalifikace |
| Produktivita (účinnost) práce | Bývá vyjadřována množstvím statků nebo služeb vyprodukovaných jedním pracovníkem za určitý čas |
| Přírodní zdroje (půda) | Zemědělská půda, pozemky, na kterých jsou postaveny budovy, továrny, silnice, ale také všechny přírodní zdroje (energetické suroviny, neenergetické suroviny, lesy, vodní toky) |
| Kapitál | Statky, které byly vyrobeny, aby s jejich pomocí byly vyrobeny statky jiné (druhotný výrobní faktor) |
| Reálný kapitál (fixní, oběžný, nehmotná podoba) | Fixní kapitál = kapitálové statky, které se účastní výrobního procesu opakovaně Oběžný kapitál = zásoby surovin, materiálu, polotovarů, hotových výrobků Nehmotná podoba = mezinárodně označovaná jako know-how (image firmy, software..) |
| Investice | Tvorba reálného kapitálu v jeho věcných formách |
| Substituce výrobních faktorů | Proces nahrazování výrobních faktorů druhými |
| Vzácnost výrobních faktorů | Dva aspekty: omezenost zdrojů a jejich žádanost Mírou vzácnosti výrobních faktorů je jejich tržně utvářená cena (práce -> mzda, kapitál -> úrok, půda -> renta) |
| Oceňování výrobních faktorů | Ekonomické subjekty musí přijímat taková rozhodnutí, která vedou k racionální alokaci (umístění) vzácných zdrojů Zásadním předpokladem racionální alokace výrobních faktorů je jejich subjektivní ocenění a znalost jejich cen |
| Racionalita | Za racionální se označuje to, co vede nejkratší cestou k cíli (při nejmenších nákladech) Ekonomické subjekty usilují o maximalizaci svého užitku a v tomto smyslu se chovají racionálně, ale jejich racionalita je omezená |
| Koncept omezené racionality | Činí náš pohled na ekonomické chování lidí realističtější Nezpochybňuje racionalitu v jednání člověka, pouze poukazuje na její limity |
| Náklady obětované příležitosti | Jsou při jakémkoli rozhodnutí dálný hodnotou jiné nejlepší varianty, která nebyla zvolena a realizována |
| Fyzické produkční možnosti ekonomiky | Dány bariérám, které by limitovaly produkci v případě absence institucionálních omezení |
| Institucionální produkční možnosti ekonomiky | Menší než fyzické, protože jsou snižovány restrikcemi, které souhrnně nazýváme institucionální omezení a které omezují fyzické využívání zdrojů a technologií (administrativní omezení spotřeby neobnovitelných zdrojů) |
| Hranice produkčních možností (PPF) | Vyjadřuje rozdílné kombinace dvou různých statků, které může výrobce produkovat při plném využití daných zdrojů a při dané technologii |
| Poptávka + vyjádření | Vztah mezi různými cenami zboží a množstvím, které spotřebitelé chtějí a jsou schopni při těchto cenách koupit v určitém čase Může být vyjádřená tabulkou poptávky nebo poptávkovou křivkou |
| Poptávané množství | Množství, které spotřebitelé zamýšlejí koupit při dané ceně v určitém čase (mění se v závislosti na ceně) |
| Individuální poptávka | Vztah mezi cenami a množstvím, které poptává jeden spotřebitel |
| Zákon poptávky | Za jinak neměnných okolností, s růstem ceny se poptávané množství snižuje a naopak, s poklesem ceny se poptávané množství zvyšuje |
| Faktory ovlivňující poptávku | Ceny příbuzných produktů, důchody spotřebitelů, preference spotřebitelů, počet kupujících a demografická struktura, očekávání spotřebitelů, specifické faktory |
| Ceny příbuzných produktů | Růst ceny substitutu -> poptávka daného produktu se zvyšuje, pokles ceny substitutu -> poptávka daného produktu se snižuje Zvýšení ceny komplementu -> poptávka daného produktu se sníží, snížení ceny komplementu -> poptávka daného produktu se zvýší |
| Důchody spotřebitelů | Normální zboží = růst důchodu -> růst poptávky a naopak Nezbytné zboží = růst důchodu -> nepatrný růst poptávky Luxusní zboží = poptávka roste i klesá rychleji než roste/klesá důchod Inferiorní zboží = růst důchodu -> poptávka klesá a naopak |
| Preference spotřebitelů | S růstem preference roste poptávka Nástrojem pro ovlivnění preferencí spotřebitelů i poptávky je reklama |
| Nabídka + vyjádření | Vztah mezi různými cenami a množstvím nabízeným prodávajícími za určitý čas Vyjádření pomocí tabulky nabídky a nabídkové křivky |
| Nabízené množství | Množství, které výrobci plánují prodat v daném čase při dané ceně |
| Individuální nabídka | Jaké množství produktu by při různých cenách byla ochotna nabízet jedna firma |
| Tržní nabídka | Souhrn množství nabízených při daných cenách všemi firmami na trhu |
| Zákon nabídky | Za jinak neměnných okolností, s růstem ceny roste i nabízené množství a s poklesem ceny klesá i nabízené množství |
| Faktory ovlivňující nabídku | Ceny jiných produktů, ceny vstupů použitých k výrobě, technologie výroby, očekávání, počet firem na trhu, jiné faktory |
| Ceny jiných produktů | Růst ceny substitutu -> snížení nabídky Pokles ceny substitutu -> zvýšení nabídky Růst ceny komplementu -> nabídka daného produktu se zvýší Pokles ceny komplementu -> nabídka daného produktu se sníží |
| Ceny vstupů použitých k výrobě | Zvýšení ceny vstupů -> snížení nabídky daného produktu Snížení ceny vstupů -> zvýšení nabídky daného produktu |
| Počet firem na trhu | Když v daném odvětví začnou působit další firmy nabízející daný produkt, jeho nabídka se bude zvyšovat a naopak |
| Rovnovážná cena | Cena, při které se nabízené množství rovná poptávanému množství |
| Cenový strop Cenové dno | Stanovení maximální ceny (regulované nájemné) Stanovení minimální ceny (minimální mzda) |
| Převis nabídky Převis poptávky | Nabízené množství převyšuje poptávané množství (cena je nad úrovni rovnovážné ceny) Poptávané množství převyšuje nabízené množství (cena je pod úrovni rovnovážné ceny) |
| Tržní selhání | Monopol, kartel, externality, veřejné statky |
| Kardinalistické pojetí užitku Ordinalistické pojetí užitku | Užitek je měřitelný (např. cenou, kterou je spotřebitel ochoten zaplatit za konkrétní jednotku statku) Užitek není měřitelný, ale lze sestavit pořadí preferencí spotřebitele (goods, bads, neuters) |
| Celkový užitek | Celkové uspokojení ze spotřeby všech jednotek daného výrobku (TU = součet MU) |
| Mezní užitek | Užitek ze spotřeby dodatečné jednotky výrobku (MU = změna TU/změna Q) |
| Zákon klesající mezní užitečnosti (1. Gossenův zákon) | Mezní užitek je totožný s individuální poptávkou, má klesající tendenci |
| 2. Gossenův zákon | Mezní užitek z poslední koruny vynaložené na nákup statku č.1 se musí rovnat meznímu užitku z poslední koruny vynaložené na nákup každého dalšího statku |
| Přebytek spotřebitele | Rozdíl mezi celkovým užitkem ze spotřeby a celkovými vydají na spotřebovaný statek |
| Paradox hodnoty (paradox ,,voda-diamanty”) | Voda -> spotřebováváme velké množství -> MU je nízký -> nízká cena Diamanty -> spotřebováváme velké množství -> MU je vysoký -> vysoká cena |
| Indiferenční křivka | Ukazuje všechny kombinace dvou produktů, které přinášejí spotřebiteli stejnou úroveň uspokojení (celkového užitku) |
| Rozpočtové omezení | Ukazuje všechny kombinace dvou zboží, které mohou být získány za částku rovnou důchodu spotřebitele při daných cenách (grafické znázornění rozpočtového omezení - rozpočtová linie) |
| Rovnováha spotřebitele | Sklon indiferenční křivky = sklon rozpočtové linie TU je maximalizován, když MU na utracenou korunu je roven pro všechny produkty |
| Mezní míra substituce | a) ve spotřebě (MRSC) = poměr, ve kterém je spotřebitel ochoten směňovat jeden spotřebovávaný statek za druhý tak, aby se nezměnil užitek b) ve směně (MRSE) = poměr, v němž muže spotřebitel statky X a Y směňovat na trhu při vynaložení celého důchodu |
| Tržní poptávka | Poptávka všech spotřebitelů po daném výrobku nebo službě |
| Agregátní poptávka | Úhrn výdajů všech ekonomických subjektů (domácnosti, hrubé investice, veřejné výdaje, čistý vývoz) |
| Cenová elasticita poptávky | Procentuální změna poptávaného množství jako důsledek procentuální změny ceny |
| Křížová elasticita poptávky | Vyjadřuje, jak poptávané množství jednoho zboží reaguje na změnu ceny nějakého jiného zboží |
| Důchodová elasticita poptávky | |Ei|>1 důchodově elastická poptávka (poptávané množství roste víc než důchod - luxusní zboží) 0<|Ei|<1 důchodově neelastická poptávka (poptávané množství roste méně než důchod - nezbytné zboží) |
| Cíl firmy | Maximalizace zisku - úsilí firmy o takovou kvalitu cenu a objem produkce, které umožňují maximalizaci zisku |
| Technologie | Způsob transformace, tzn. přeměna vstupů ve výstupy, ke které dochází v procesu produkce (= proces, který kombinuje a přetváří vstupy s cílem vytvářet výstupy) |
| Kombinace výrobních faktorů | Rozhodnutí firmy, jestli je výhodnější použít při výrobě větší množství práce než kapitálových statků nebo naopak |
| Substituce výrobních faktorů | Použití levnějšího materiálu i za cenu, ze vydrží kratší dobu, protože má menší náklady |
| Produkční funkce | Vztah mezi kombinací použitelných výrobních faktorů a maximálně dosažitelným produktem, který lze při této kombinaci vyprodukovat |
| Celkový produkt firmy | Celkový objem produkce |
| Průměrný produkt firmy | Produkt na jednotku vstupu (př. na jednoho pracovníka) |
| Mezní produkt firmy | O kolik jednotek se změní výstup, když se množství vstupu změní o jednotku |
| Zákon klesajícího mezního produktu | Zvětšujeme-li jeden vstup při nezměněné úrovni ostatních vstupů, mezní fyzický produkt měnícího se vstupu klesá |
| Izokvanta | Křivka stejných objemů celkové produkce Ukazuje všechny možné kombinace různých množství dvou vstupů, které vedou ke stejnému objemu produkce daného statku |
| Izokosta | Přímka stejných celkových nákladů Vyjadřuje všechny kombinace dvou vstupů, které může firma nakoupit při jejich daných cenách a při dané peněžní částce |
| Rovnováha výrobce | Maximalizace produkce při daném rozpočtovém omezení Sklon izokvanty = sklon izokosty |
| Mezní míra technické substituce (MRTS) | Poměr, v jakem je možné jeden vstup zaměňovat za druhý tak, aby se nezměnil objem produkce |
| Náklady | Peněžní ocenění vstupů (výrobních faktorů) |
| Účetní náklady | Explicitní - jsou doložitelné účetními doklady |
| Ekonomické náklady | Explicitní + implicitní (= náklady obětované příležitostii) |
| Fixní náklady | Nemají vztah k objemu produkce (stejné při různých objemech výroby) Nutno tyto peníze vynaložit ještě před začátkem výroby |
| Variabilní náklady | Jsou přímo úměrné objemu produkce (mění se s objemem výroby) Nabíhají až při začátku výroby |
| Celkové náklady | Součet fixních a variabilních nákladů Mění se s velikostí variabilních nákladů, takže i s objemem výroby |
| Průměrné náklady | Náklady rozpočtené na jednotku produkce AFC - fixní náklady na jednotku produkce AVC ATC - náklady potřebné na vyrobení jedné jednotky produkce |
| Mezní náklady | Náklady vyvolané zvýšením objemu produkce o jednotku |
| Příjmy | Suma peněžních prostředků, která plyne firmě z prodeje její produkce |
| Celkový příjem | Celková peněžní hodnota získaná za prodej celkového množství produkce |
| Průměrný příjem | Celkový příjem rozpočítaný na objem produkce (příjem na prodanou jednotku produktu) |
| Mezní příjem | Přírůstek celkových příjmů v souvislosti s růstem prodeje o jednu jednotku |
| Normální zisk | Dosahovaný při míře zisku, která je v dané ekonomice běžná Příjmy - výdaje |
| Ekonomický zisk | Přesah zisku nad ziskem normálním Příjmy - ekonomické náklady |
| Účetní zisk | Příjmy - účetní náklady |
| Celkový zisk | Rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady |
| Průměrný zisk | Zisk připadající na jednotku produkce |
| Mezní zisk | Změna celkového zisku, k níž dojde při změně produkce |
| Ekonomická ztráta | Nedosahuje-li firma ani normálního zisku (TC>TR) |
| Charakteristika dokonale konkurenčního odvětví | Mnoho výrobců i poptávajících Všechny firmy vyrábí homogenní produkt Firmy jsou příjemci tržní ceny Neexistují překážky vstupu do odvětví Dokonalá informovanost Dokonalá mobilita výrobních faktorů |
| Firma jako příjemce ceny | Poptávka po produkci firmy je horizontální (d=p=AR=MR), protože jsme příjemci ceny (nejsme schopni cenu ovlivnit a musíme vzít tu, která je nastavená) - kdybychom prodávali za vyšší cenu, zákazníci půjdou k firmám, které mají nižší (tu nastavenou) cenu |
| Rozhodnutí o rozsahu produkce firmy | ,,zlaté pravidlo” MC=MR |
| DK firma s ekonomickou ztrátou | Pokus tržní cena klesne pod úroveň ATC(min.), firma utrpí ztrátu - když je ztráta menší než fixní náklady, firma může dál podnikat |
| Bod uzavření firmy | P=AVC=MC |
| Bod vyrovnání | MC=MR=AR=AC=P |
| Charakteristika monopolu | Jediný nabízející a mnoho poptávajících Vyrábí produkt bez blízkých substitutů Cenový tvůrce Asymetrická informovanost Nepřekonatelné bariéry vstupu do odvětví |
| Vývoj mezního příjmu v monopolu | MR získaný z výroby a prodeje dodatečné jednotky je za těchto okolností dám dodatečným příjmem z prodeje této jednotky, zmenšený o ztrátu způsobenou prodejem všech ostatních jednotek za sníženou cenu |
| Utváření ceny v monopolu | Cena se stanoví podle tržní poptávky |
| Monopolní zisk | Velikost průměrného zisku je rovna rozdílu mezi AR a AC + -> tisk AR < AC -> ztráta |
| Ztráta mrtvé váhy | Část přebytku spotřebitelů a přebytku výrobce nevznikne Jde o hodnotu skutečně ,,umrtvenou” (ztracenou) v důsledku neefektivního rozsahu produkce monopolní firmy |
| Přirozený monopol | Firma využívající úspor z rozsahu = jeden producent obslouží daný trh s nižšími AC než několik menších firem |
| Regulace monopolu | Podle MC - AC jsou velmi nízké, výhodné je cenu stanovit podle MC Podle AC - AC jsou vysoké, regulace podle MC by způsobila monopolu ztrátu, proto regulujeme podle AC (monopol má nulový ekonomický zisk) |
| Rozsah produkce v monopolu | V případě monopolu dochází k alokační neefektivnosti, protože monopol může určit rozsah produkce tak, že cena bude dlouhodobě nad úrovní mezních nákladů |
| Typy cenové koordinace | Kartelové dohody Cenové vůdcovství Barometrická tvorba cen Paralelní tvorba cen |
| Kartelové dohody | Tajná dohoda o cenách (zpravidla zakázány) |
| Cenové vůdcovství | Dominantní firma (barometrická firma) stanoví cenu, ostatní firmy ji napodobí |
| Paralelní tvorba cen | Všechny firmy v odvětví nasadí stejnou cenu |
| Barometrická tvorba cen | Cenu nastaví firma, která získala pověst iniciátora úspěšných cenových změn a jejíž cenové změny ostatní firmy v odvětví napodobují |
| Homogenní oligopol | Firmy produkují víceméně stejný produkt |
| Diferencovaný oligopol | Jde o odvětví, v němž firmy produkují výrobky, které taky uspokojují do značné míry identické potřeby, ale jsou spotřebiteli vnímány jako diferencované (odlišné) |
| Základní prvky teorie her v oligopolu | Každá hra musí mít pravidla, strategii hráčů, výsledek Pravidla - počet hráčů (firem v odvětví),možné kombinace výsledků.. Strategie - postup vedoucí ke zvolenému cíli (firma má zvýšit/snížit cenu..) Výsledek - do jaké míry byl dosažen cíl |
| Charakteristika oligopolu | Několik výrobců Vysoká vzájemná závislost výrobců Diferencovaný nebo homogenní produkt Asymetrická informovanost Bariéry vstupu do odvětví |
| Charakteristika monopolistické konkurence | Mnoho výrobců Diferencovaný produkt Minimální bariéry vstupu do odvětví Asymetrická informovanost Necenová konkurence |
| Domnělá diferenciace | Rozdíly nemusí být reálné ve smyslu objektivního rozdílu, ale mohou být jen důsledkem psychologického prožitku |
| Úloha reklamy | Stupeň vnímané diferenciace produktů je silně ovlivňován působením reklamy a vůbec propagačním úsilím |
| Racionální (optimální) alokace času | Pracovník bude v optimální situaci, když se jeho MU z práce rovná MC práce MU z práce je roven mzdové sazbě |
| Individuální nabídka práce | Nové množství práce je výsledkem kombinace substitučního a důchodového efektu |
| Substituční efekt | S růstem mzdy pracovníci zvyšují množství nabízené práce (mají málo peněz a chtějí mít víc) |
| Důchodový efekt | S růstem mzdy pracovníci snižují nabízené množství práce (mají hodně peněz a chtějí jich užívat) |
| Tržní nabídka práce | Získáme ji jako horizontální součet všech individuálních nabídek práce jednotlivců |
| Poptávka firmy po práci | Je určena poptávkou po produktech, které firma vyrábí pomocí práce, ale i pomocí ostatních vstupů a meznímu fyzickým produktem práce a mezními náklady na práci |
| Mezní fyzicky produkt práce | Množství fyzických jednotek produkce, které vyprodukuje dodatečná jednotka práce |
| Mezní náklady na práci | Jsou dány mzdovou sazbou |
| Tržní poptávka po práci | Získáme ji jako horizontální součet individuálních poptávek všech firem poptávajících práci v daném odvětví |
| Reálná mzda | Mzda měřená množstvím výrobků a služeb, které za ni lze koupit |
| Nominální mzda | Mzda vyjádřená v penězích |
| Transferový výdělek | Minimální částka nezbytná k tomu, aby podnítila pracovníka k nabídce práce na určitém trhu práce, je dán alternativními možnostmi jednotlivých pracovníků |
| Ekonomická renta | Rozdíl mezi mzdou, kterou pracovník skutečně dostává a minimální mzdou, za kterou by byl ochoten danou práci vykonat |
| Mzdové rozdíly | Významným faktorem je vybavenost lidským kapitálem = zásoba kvalifikace, kterou si pracovník vytvořil a která je schopná generovat důchod |
| Systematická diskriminace | Diskriminace na základě rasy, věku, pohlaví, náboženství.. Má společensky dopad |
| Mzdová diskriminace | Dochází k ní tehdy, když stejně kvalifikovaní pracovníci dostávají za stejný příspěvek k produkci rozdílnou mzdu |
| Úloha vlády | Zaručená minimální mzda = má za úkol bránit tomu, aby v některých segmentech trhu práce klesly mzdy pod určitou úroveň, danou podmínkami země |
| Zaručená minimální mzda | Minimální mzda je prahem, který nemůže být zaručenou mzdou podkročen |
| Odbory | Organizované skupiny pracovníků, jejichž cílem je ovlivňování podmínek práce |
| Formy kapitálu | Reálný - hmotný (stroje) a nehmotný (software) Finanční - úspory, akcie, dluhopisy Lidský - vrozené a získané schopnosti, znalosti, talent |
| Nabídka zapůjčitelných fondů | Krátké období - nabídka málo elastická Dlouhé období - nabídla více elastická |
| Úspory | Veškeré příjmy, které lidem zbudou po odečtení daní, odvodů a srážek představují disponibilní důchod -> úspory jsou část disponibilního důchodu, která není použita na spotřebu |
| Poptávka po investicích | Pokud na trhu klesá úroková míra, je možné realizovat i méně výnosné investiční projekty |
| Úrok | Peněžitá odměna za půjčení peněz |
| Úroková míra | Procentní vyjádření úroku, tj. navýšení půjčené částky za určité časové období |
| Riziko | Představuje pravděpodobnost dosažení určité výše očekávaného výnosu |
| Neovlivnitelné (systematické, tržní) riziko | Jednotlivec ho nedokáže ovlivnit, a proto za jeho podstoupení vyžaduje odměnu (rizikovou prémii) |
| Ovlivnitelné (specifické) riziko - cesty ke snížení | 1. ,,nesázet vše na jednu kartu” - provést diverzifikaci portfolia + zajištění, aby očekávané výnosy z jednotlivých druhů aktiv na sebe nebyly vázány (nekorelovaly) 2. pojištění - pojišťovny na sebe přeberou část rizika (problém ,,morální hazard”) |
| ,,morální hazard” | Pojištěných často záměrně riskují, protože počítá s tím, že pojišťovna mu případnou škodu proplatí |
| Hotellingův model | Na mnoha trzích je pro výrobce racionální, aby jejich produkty byly co nejpodobnější -> princip minimální diferenciace |
| Dusící cena | Nárůst ceny zdroje tak za jinak stejných okolností zpomaluje jeho čerpání -> cena roste až do úrovně dusící ceny, při které se už nikomu nevyplatí tento zdroj používat |
| Tragédie obecních pastvin | Chovatelé motivováni ke zvýšení četnosti svého stáda, protože efekt z rozšíření stáda plně připadl jen jim samotným, ale náklady v podobě snížení disponibilního objemu pastvy pro ostatní dobytek byly rozloženy na všechny uživatele pastvin |
| Trh půdy - dvojí cena | Cena služeb, které půda poskytuje Kupní cena půdy - částka, kterou je potřeba zaplatit při koupi půdy |
| Cena půdy | Ovlivňována nejen současnou rentou, ale také očekávanou rentou |
| Renta | Výnos, který plyne z vlastnictví jakéhokoliv výrobního faktoru, jehož nabídka je fixní (cenově dokonale neelastická) |
| Externality | Porušení práva na získání celkového prospěchu z dané aktivity Pokud výroba nebo spotřeba způsobí nedobrovolné náklady nebo nezasloužený prospěch třetím osobám, aniž ti, kdo náklady způsobí nebo užitek získají, za to platí |
| Negativní externality | Často při znečištění životního prostředí (ozónové díry, kyselé deště..) |
| Pozitivní externality | Vynález telefonu, očkování.. |
| Internalizace externalit | Vládní regulace Obchod s emisními povolenkami Opravné daně a dotace Soukromé vyjednávání Vymezení vlastnických práv a trestní odpovědnosti za škody |
| Opravná (Pigouova) daň | K omezení problémů spojených s přímými nástroji internalizace Ve výši mezních externích nákladů |
| Opravná dotace | Mají podnítit původce pozitivních externalit k produkování většího množství externích efektů |
| Coaseho teorém | Pokud se dopady externího efektu týkají pouze malého počtu zúčastněných, jsou dobře vymezena vlastnická práva a transakční náklady jsou zanedbatelné, potom lze pomocí vyjednávání dospět k efektivnímu řešení |
| Čisté veřejné statky | Veřejné statky - spotřebitel za ně neplatí přímo, z vlastního rozpočtu Soukromé statky - spotřeba je přímo závislá na výdajích spotřebitele za konkrétní množství statku |
| Smíšené veřejné statky | Univerzitní vzdělávání, dálnice, zdravotnictví.. |
| Problém dobývání renty | Snaha výrobců získat státní zakázku na veřejný statek ,,za každou cenu” -> zvyšuje náklady = neefektivnost Korupce, lobbying.. |
| Problém černého pasažéra | Při nevylučitelnosti ze spotřeby veřejného statku někteří lidé neplatí -> produkce veřejného statku je nezisková (nebo ztrátová) |
| Důchod | Tok příjmů za dané období (mzdy, úroky, zisky, renty) |
| Bohatsví | Stav hodnoty aktiv k určitému datu |
| Přerozdělování | Výsledkem má být rovnoměrnější rozdělení důchodu/bohatství Nástrojem jsou daně a trasferové platby |
| Nástroje k měření nerovnosti | Míra nerovnosti Lorenzova křivka Giniho koeficient |
| Míra nerovnosti | Postup zjišťování: 1. Domácnosti rozdělit do několika stejně početných skupin, vzestupně podle výše příjmu 2. Vypočíst poměr mezi důchody nejchudší a nejbohatší rodiny 3. Čím blíže je hodnota k 1, tím je rozdělení rovnoměrnější |
| Lorenzova křivka | Postup zjišťování: 1. Domácnosti rozdělit do stejně početných skupin vzestupně podle výše příjmu 2. Spočítat kumulované důchody a jejich podíly na celkovém národním důchodu 3. Sestrojit LK 4. LK je blíže linii absolutní rovnosti -> rovnoměrnější roz. |
| Linie absolutní rovnosti | Dokonale rovnoměrné rozdělení důchodu mezi jednotlivé domácnosti |
| Linie absolutní nerovnosti | Veškerý důchod země vlastní jediná domácnost |
| Giniho koeficient | Poměr plochy mezi LK a linií rovnosti k ploše diagonály Čím větší je hodnota G, tím nerovnoměrnější je rozdělení |
| Daně | Ovlivňují rozdělování důchodu prostřednictvím svého dopadu na disponibilní důchod obyvatel |
| Daňové sazby | a) Progresivní - daňová sazba roste s rostoucím příjmem b) Lineární - sazba je neměnná i při měnícím se příjmu c) Regresivní - sazba klesá s rostoucím příjmem |
| Transferové platby | Takové příjmy domácností, za které plátce (př. stát) nepožaduje žádné výrobky ani protislužby |
| Důsledky přerozdělování | 1. Opatření směřující k nivelizaci (=odstranění rozdílů v důchodech) má za následek snížení výkonnosti ekonomiky 2. Příliš radikální přerozdělování vede ke snížení důchodu, který je rozdělován 3. Nebezpečí příliš velké důchodové nerovnosti |
| Chudoba | Míra chudoby - podíl obyvatelstva, u něhož příjem domácnosti nedosahuje v absolutním vyjádření minimální úrovně, nazýváme hranice chudoby |
| Hranice životního minima | Zohledňuje počet lidí žijících v domácnosti |
| Hranice existenčního minima | Určena pro každého jedince |
| Spravedlnost | Každý vnímá za spravedlivé něco jiného |
| Subjekty na politickém trhu | Voliči Politikové Lobby Byrokracie |
| Voliči | Občané - očekávají, že jejich rozhodnutí povedou ke zlepšení jejich života |
| Politikové | Snaží se maximalizovat svůj užitek -> usilují o své zvolení nebo znovuzvolení |
| Lobby | Zájmové skupiny - hájí určitý společný zájem |
| Byrokracie | Výkonný úřednický nevolený aparát veřejné správy |
| Mechanismus veřejné volby | Individuální preference spojeny do kolektivních rozhodnutí - rozhodnutí jsou závazná a nedělitelná pro všechny |
| Možné výsledky veřejné volby | Redistribuční - vedou k přesunu prostředků od jedné skupiny obyvatel k druhé Paretovská zlepšení - zlepšují postavení všech, ničí postavení nezhoršují Škodlivá pro všechny - zhorší postavení všech |
| Typické problémy řešené v teorii veřejné volby | Jánabráchismus (logrolling) - politický kartel vede ke škodlivému rozhodnutí Teorém středního voliče - snaha politických stran o získání volebních hlasů vede k minimálním rozdílům v jejich volebních programech cílených na ,,mediánového voliče” |
| Vládní selhání | Financování velmi nákladných projektů (stavba jaderné elektrárny) Krátkodobá rozhodnutí (ovlivněná délkou volebního období) Dobývání renty (rent-seeking) - korupce v oblasti veřejných zakázek |
Created by:
verunka